chci klisnu friského koně
Fríský kůň
13.02.2013 11:08
Fríský kůň
Fríský kůň patří mezi nejstarší evropská plemena koně.
Soudí se, že jeho počátek je třeba hledat v době před 3000 lety.
Pochvalné zprávy nám o něm zanechali již staří Římané; chválili jeho výkonnost.
Původní frís byl ovšem dost nevzhledný chladnokrevník, věhlas získal po zušlechtění orientální krví.
Značně byl ovlivněn hlavně andalusany v době španělské okupace Holandska (16. a 17. století).
Původně pracovní, pak rytířský kůň se postupně změnil na reprezentačního karosiéra, i když byl dost temperamentní a pohyblivý i pod sedlem.
Je to původní severoevropské plemeno, blízké koni armonickému.
Své jméno dostal podle nizozemského Fríska.
Vyvážel se do celé Evropy a ovlivňoval mnohá plemena.
Spolehlivě předává svou černou barvu.
Je předkem mnoha koní jako například Daleského ponyho
Tento kůň je pro svůj vzhled nazýván černou perlou a ovlivnil i chladnokrevného Shirského koně
Smolně černý kůň bez bílých odznaků je vysoký nejméně 162 cm a dosti těžký.
Má dlouhou, ale úhlednou hlavu, nápadně pohyblivé uši, velmi bohatě zvlněnou hřívu a ohon a na nohách bohatý rous. Krk je obloukovitý, vysoko nesený, plec kvalitní, kohoutek výrazný, trup robustní a záď mocná.
Poměrně dlouhé nohy jsou silné, s dobrými klouby a tmavými zdravými kopyty.
Chody jsou výborné, krok vysoký, takže spřežení vypadá velmi působivě a hrdě.
Při klusu dosahuje vysoké akce a ruchu.
Využívá se nejčastěji na drezuru a - stejně jako v minulých staletích - k zapřahání do kočárů.
Dnes už kromě parkuru a dostihů figuruje ve všech odvětvích jezdeckého sportu.
Frís nepostradatelný při obřadních průvodech, např. při pohřbech.
Je to všestranný tažný kůň, který se dnes uplatňuje i ve sportu.
Slouží jako klusák zapřahaný do dvojkolky zvané gig, uplatňuje se v drezuře i v cirkusu a dobře chodí pod sedlem, ovšem rekreačně.
Po první světové válce mu zůstala jen práce v zemědělství a byl málem na vymření.
Zachránila ho holandská Královská chovatelská společnost, dnes je opět populární a vyváží se do světa.